Jsme šikovné, máme natrénované, zkušené jsme také dostatečně. Jen, jak si můžeme všimnout z výsledků tabulky, a to nejen za letošek, nejsme schopné vyhrát. Natož několikrát za sebou. Na hřišti nastane pravidelně zvláštní monotématika. I s jasnou převahou nedokážeme daný set, potažmo celý zápas dostat do vítězného konce.
Proč je tomu tak? V čem je daný problém? To ani my samotné nevíme. Polemizovaly jsme na toto téma, až to bylo nepříjemné, ale na nic kloudného jsme nepřišly. Občas si říkám, zdali to není prokletí Hulína, ale co si budeme vykládat neúspěchy i úspěchy jsou jen naší zásluhou nebo naší neschopností. Podle mého jsme se z toho nejhoršího dostaly, sice výsledky pořád ukazují pro náš neprospěch, ale polemizování a špatná nálada jak na hřišti, tak na lavičce, již nepanuje. Nedávám zásluhy tomu, že bychom si zvykly nebo něco podobného. To jistě ne. Na prohry si člověk, natož tým, nezvykne. Z takového období nejde jen tak vybruslit...